Ve čtvrtek 7. září uplynulo přesně 208 let od chvíle, kdy ve středočeských Bratčicích přišel na svět Jan Perner, budoucí projektant a stavitel železničních tratí. Jeho druhým domovem se staly Pardubice, kde také na konci svého krátkého, třicetiletého života našel místo posledního odpočinku. A byly to právě Pardubice, které svým rozhodnutím vést tudy Severní dráhu císaře Ferdinanda nastartoval k rozmachu.

Pardubice si proto každoročně v den narození památku Ing. Jana Pernera připomínají zahájením letošního programu Festivalu železnice/silnice 2023. Ostatně, Pernera si vážili i jeho vrstevníci. „Pernerův význam velmi zvýraznil svojí osobní účastí na jeho pohřbu v Pardubicích tehdejší politický vůdce českého národa doktor František Ladislav Rieger,“ říká pardubický historik, předseda Společnosti Jana Pernera Jiří Kotyk. „Víme, jak Pernera hodnotil, z jeho referátu, který vyšel v časopisu Květy 12. září 1845, kdy ho vyzdvihl nejen jako vynikajícího technika, ale zároveň také jako významného českého vlastence, který vyvíjel pozoruhodné aktivity kolem takzvané průmyslové jednoty a také aktivity, které lze pojmenovat státoprávní, tedy politické.“

Jan Perner, který vystudoval v Praze polytechniku a první zkušenosti získával v carském Rusku, kde se podílel na stavbě železnice z Petrohradu do Pavlovska, trasoval Severní dráhu císaře Ferdinanda nejdelší možnou cestou. Vídeň s Prahou propojil přes Olomouc a právě Polabí, tedy „své“ Pardubice. „To, že přes Pardubický kraj a nejen krajské město vede dnes hlavní železniční koridor, mělo tehdy a má i dnes velký význam pro rozvoj nejen těch sídel přímo ležících na koridoru, ale i v návazné širší oblasti. Díky tomu jsou železniční uzly Pardubice a Česká Třebová důležitými v rámci celé české železniční sítě. Za to vděčíme právě Janu Pernerovi,“ zdůrazňuje hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Po dvou stoletích je vidět, jak vizionářské rozhodnutí Jana Pernera bylo. V rovinaté krajině se i díky němu mohou protínat dopravní cesty. „Existovalo sedm variant toho, kudy vést železnici. Díky rozhodnutí Jana Pernera dnes můžeme pracovat na projektu Dopravního uzlu Pardubice, který propojí železniční, silniční, leteckou a v budoucnu i vodní dopravu,“ doplňuje náměstek hejtmana Pardubického kraje pro dopravu a dopravní obslužnost Michal Kortyš.

Pro rozvoj jakéhokoliv místa je nutným předpokladem dopravní cesta. Příklad železnice a Pardubic je toho už dvě století důkazem. Zatímco v první polovině devatenáctého století mělo město na soutoku Labe a Chrudimky zhruba čtyři tisíce obyvatel, ve druhé polovině se počet lidí více než zdvojnásobil. Význam Pardubic vybudováním železnice výrazně stoupl, po Pernerově tragické smrti se ještě znásobil, když město proťala dráha spojující Liberec s Havlíčkovým Brodem. „Naše město může být pyšné na řadu významných osobností, které tu v jeho historii působily. Jan Perner jednoznačně patří mezi ty nejvýznamnější a zároveň mezi ty, jejichž vliv na rozvoj města je nejvíc vidět,“ konstatuje primátor Pardubic Jan Nadrchal.

Odkazu železničního projektanta a stavitele Jana Pernera si váží i náměstek primátora, který má dopravu na starosti, Jan Hrabal. „Poloha Pardubic je nejen pro železnici, ale i pro ostatní druhy dopravy, přímo ideální. A my dnes můžeme být v našem téměř stotisícovém městě Janu Pernerovi vděční, že si to už před dvěma sty lety uvědomoval,“ konstatuje Hrabal. „Vybral trasu, která sice byla nejdelší, umožnila ale přirozený rozvoj města v období průmyslové revoluce a položila základ současných Pardubic jako křižovatky dopravních cest.“

Uctění památky Jana Pernera, jehož krátký život skončil na následky zranění při inspekční cestě u choceňského nádraží, se každoročně koná u hrobky na pardubickém městském hřbitově. Položením věnců a květin ve výroční den narození ale připomínka nekončí, každoročně na ni navazuje happening u Pernerovy sochy před vlakovým nádražím. „Pro každé město je důležité připomínat si významné osobnosti, které jsou s ním spjaté. Jsem rád, že můžeme nejenom uctít Pernerovu památku položením věnců na místě jeho posledního odpočinku, ale ji připomínáme také už poněkud civilnější akcí před vlakovým nádražím,“ zdůrazňuje statutární náměstek primátora Pardubic Jakub Rychtecký. „Dění kolem Pernerovy sochy, která před nádražím symbolicky vítá každého, kdo do města vlakem přijíždí a naopak se loučí s těmi, kteří se vlakem vydávají na cesty, veřejnost zaujme a zvýrazní výročí této pardubické osobnosti.“

V letošním roce byla společně s Janem Pernerem připomenuta i další osobnost města, a to v červnu zesnulý architekt Miroslav Řepa. Významný architekt, který proslul především svým podílem na vzniku československých pavilonů na výstavách EXPO nebo návrhem budovy zlínského divadla, měl k železnici blízko prostřednictvím svého otce Karla. Ten je autorem pardubického vlakového nádraží a Miroslav jako držitel práv ke stavbám svého otce ovlivňoval i podobu jeho aktuální rekonstrukce. Program Festivalu železnice/silnice 2023 tak na městském hřbitově připomněl položením květin a státní hymnou i odkaz známého architekta.